Vítejte u decoDoma!
Přihlaste se k odběru novinek
získáte pravidelnou dávku vyzkoušených receptů, fungujících návodů a inspirace na zútulnění vašeho domova.
Odběr můžete odhlásit v každé zprávě nebo telefonicky na zákaznickém oddělení.
Vítejte u decoDoma!
Přihlaste se k odběru novinek
získáte pravidelnou dávku vyzkoušených receptů, fungujících návodů a inspirace na zútulnění vašeho domova.
Odběr můžete odhlásit v každé zprávě nebo telefonicky na zákaznickém oddělení.
Pašijový týden je tu – pro křesťany přichází nejdůležitější období v roce. Dnešní české domácnosti, asi nepřekvapivě, dodržují hlavně tradice, které jsou starší než křesťanství a Velikonoce jsou pro ne víc než liurgickými oslavami svátky jara. A k tomu patří i skvělé jídlo!
Na střední škole jsem měla kamarádku, jejíž mamka s tátou byli husitští faráři. Moc ráda jsem poslouchala historky z fary a pamatuju si, jak mě překvapilo, že Velikonoce jsou důležitější než Vánoce. „Protože narodil se každej z nás, ale z mrtvých vstal jen Ježíš,“ konstatovala to tehdy lakonicky dcera farářova. Ta věta mi tehdy učarovala a vzpomenu si na ni každé jaro, když z oken sundávám zbytky zimní výzdoby a rozvěšuju kraslice a králíčky a kuřátka.
Pro mě osobně jsou Velikonoce, asi jako pro většinu z vás, právě svátky jara, obnovy a radosti. Cizím koledníkům neotvírám, vyplácet se nechávám jen od našeho staršího souseda a našich dětí a vajíčka zdobím spíš z povinnosti, protože to baví děti, miluju ale mazance, beránky z třeného těsta a nádivku.
Co se tedy ale má na Velikonoce správně ten který den péct a vařit? Na pomoc jsem si vzala svoji oblíbenou knihu Česká strava Lidová:
Co se stravy týče, stýkají se právě o velikonocích obě krajnosti; začíná se nejpřísnějším a nejdelším postem, který vrcholí na Velký pátek, ale pokračuje se již hojností a štědrostí v jídle, jako o jiných výročních svátcích. (...) Teprve Zelený čtvrtek a někde až na Velký pátek objevují se obřadní jídla, a to nejprve opět v podobě pečiva – jidášů.
Tak se nechte inspirovat a užijte si svátky jara do sytosti!
Škaredá středa je prvním dnem pašijového týdne, který s sebou nese konkrétní zvyky co do speciálního stravování – a to ještě jen někde. Na škaredou středu se vaří ošklivá jídla. Tradičně to bývaly třeba bramboráky či jiné placky z toho, co dům dal, některé rodiny vařily zase halušky se zelím. Zvyky byly velmi rozkolísané co do regionů, konkrétních vesnic i jednotlivých hospodyň.
Zelený čtvrtek prý původně nebyl vůbec zelený, ale plačtivý a připomínala se Jidášova zrada, na památku této události se dodnes pečou jidáše z kynutého těsta. Jenže z původního německého názvu Greindonnerstag se tak nějak stal Gründonnerstag, což se docela hodilo k oslavám jara a bylo to. Hospodyně nejčastěji vařily nějakou zelenou polévku, do které přidávaly první jarní bylinky – kopřivy, openec, pažitku či medvědí česnek, mně už se v záhonech zelená i cibulová nať starých cibulí, které pěstuju jen kvůli oné nati, či petrželka a šalvěj. Anebo si uvařte sytě zelený hráškový krém. Anebo to letos pojměte moderněji a upečte si zelený „mechový“ moučník se špenátem, jakkoliv bizarně to zní, je úžasný!
O Velkém pátku, podle nějž (resp. noci z pátku na sobotu) se vlastně celé Velikonoce jmenují, se obvykle držel půst porušovaný maximálně rybami. A kdo na ryby peníze neměl, tak si ve formě ve tvaru ryby aspoň něco upekl. Asi nejčastěji se vařila nějaká postní polévka, třeba bramboračka, hrstkovka či zelňačka – a na tu tady máte recept. Najdete v něm tedy velmi nepostní klobásu, když ji ale vynecháte, nic se nestane, navíc půst už dnes drží opravdu málokdo...
Historie mazanců je opravdu bohatá, stejně jako těsto, ze kterého se mají péct: ani ve vánočce nenajdete tolik vajec. Mazance se tradičně pekly kynuté nebo s tvarohem – přidání tohoto mléčného výrobku do mazancového těsta není žádná novota, ba naopak: „Jestliže se dnes pekou mazance z pouhého těsta, nebývalo tomu tak dříve ještě do konce 18. století přidával se podle starého zvyku do mazanců tvaroh, aby byly lepší a kypřejší,“ píše Anna Marie Úlehlová-Tilschová ve své knize Česká strava lidová. Jaký mazanec upečete, je jen na vás – tady od nás máte celou řádku zajímavých receptů, včetně toho tvarohového.
O Božím hodu, na Velikonoční neděli, Velikonoce dříve vrcholily: v neděli Ježíš vstal z mrtvých. Už od pátku, někde od soboty se všude jedla nádivka neboli hlavička či sekanina, ve které nikdy nechybělo ani uzené nebo slanina, peklo se maso, jako pozůstatek pohanských obětin se dochovalo pečení jehněčího – nebo častěji sladkého beránka, protože na jehněčí měl prostředky málokdo. Dnes se peče jako mladé maso hlavně kuře a tady vám ono kuře nabízíme se špenátovými knedlíčky, které ne náhodou složením připomínají nádivku.
Nic k velikonočnímu pondělí nepatří víc než vařená vejce, symbol plodnosti a života. Rozdávání ozdobených vajec je ostatně jeden z mála zvyků, které se ve většině českých domácností dodržuje dodneška. Ať už si špenátový koláč upečete už na zelený čtvrtek nebo až na velikonoční pondělí (nebo některý následující den z toho, co děti vykoledují), pochutnáte si.
Články, které by vás ještě mohly zaujmout
