Pašijový týden je časem ztišení, reflexe a příprav na největší křesťanské svátky. Kromě duchovního rozměru má tento týden i svou nezaměnitelnou gastronomickou stránku. Na Zelený čtvrtek se připravují pokrmy plné zelené zeleniny, které symbolizují zdraví a svěžest, v pátek se podávají jidáše jako připomínka poslední večeře, a o Velikonočním pondělí nesmí chybět mazanec.
Svatý neboli Pašijový týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. Každý den měl svůj význam, své zvyky – a často i své typické jídlo.
Pojďme si připomenout, co během velikonočních svátků patří na stůl i do domova.
Květná neděle
Podle tradice se tento den nemělo péct z mouky – aby se „nezapekly“ květy na stromech a bylo dost ovoce. Do kostela se nosily proutky s kočičkami k posvěcení, které měly chránit dům i zdraví. Dnes si z nich můžete vytvořit jednoduchou jarní dekoraci do vázy nebo na dveře.
Modré pondělí
Den klidu. Kostely se zdobily modrým a fialovým suknem a lidé se připravovali na další dny. Tradičně začínal velký úklid domácnosti – a my víme, že ten se lépe zvládá, když se člověk průběžně odmění třeba malým domácím vaječňákem.
Šedivé úterý
Vymetání koutů, mytí oken, praní záclon.
Den, kdy má domov opravdu zazářit. Možná je to i příležitost zkontrolovat, zda by si vaše okna nezasloužila nové lehké jarní záclony.
Škaredá středa
Říkalo se jí také sazometná – čistily se komíny. Lidé by se neměli mračit, aby se nemračili každou středu po celý rok.
V kuchyni se připravovaly jidáše – sladké kynuté pečivo potírané medem.
Zelený čtvrtek
Jí se zelené pokrmy pro zdraví – špenát, kopřivy, bylinky.
Naposledy zní kostelní zvony, které „odlétají do Říma“, a jejich místo přebírají řehtačky.
Na stole by nemělo chybět nic zeleného – třeba bylinková nádivka nebo polévka z mladých listů.
Velký pátek
Den ztišení a půstu. Nejídalo se maso a dodržovaly se různé zákazy. Podle lidových pověr se otevíraly hory a vydávaly poklady.
Je to den, kdy má být domov uklizený a připravený na slavnostní chvíle.
