SLUNEČNÝ PAMPELIŠKOVÝ MED BEZ VAŘENÍ

KRABIČKY NA DÁRKY PRO MAMINKY
6.5.2021
TALÍŘE SE SLOŽENÝMI UBROUSKY ZVOU KE STOLU
11.5.2021

Vařený pampeliškový med patří na jaře ke stálicím naší kuchyně. Můžete ho vyzkoušet také zcela bez vaření, kdy jsou účinky této bylinky nejsilnější.

Pokud jste někdy nakládali jitrocel a vyráběli sirup, pak víte, jak na to. Postup je totiž úplně stejný. Pampeliškový med - měli bychom správně říkat sirup, protože jednak bez vaření příliš nezhoustne, a navíc medem lze označit pouze produkt pilných včelek. Ať mu říkáme jakkoli, důležité je, že sirup i ostatní produkty z pampelišky lékařské, jsou pro náš organizmus blahodárné.

Když se pampeliškami opuntíkují trávníky, víme, že jaro je tady, i když nás počasí občas ještě navlékne do teplých bund. Pampelišky reagují na slunce úplně stejně, jako lidé - když je hezky, otevřou své plyšové květy a rozzáří se. Tahle skromná bylina, která je považována za plevel a urputně s ní bojují zahradníci, přináší po dlouhé zimě radost, užitek drobnému hmyzu a nám dokonce porci zdraví.

abeceda_zdravi_03

P - JAKO PAMPELIŠKA

pampelišky smetánky mají ve svém středu pampelišku lékařskou, která patří mezi významné léčivé byliny stejně jako všechny její sestřičky

Domovem pravé pampelišky lékařské je Skandinávie a u nás v podstatě neroste. Máme tu však další smetánky s úžasnými názvy - jako např. pampelišku křídlatou, bezzubou, upravenou nebo pampelišku záhadnou - a všechny jsou spolehlivými nositelkami zlaté koruny střapatého květu a svým složením významnými a dostupnými léčivkami doporučovanými zejména při zánětech močových cest a při léčení ledvinových kamenů. Látky v pampeliškách obsažené podporují tvorbu a vylučování žluči, mají pozitivní účinky na trávicí soustavu, užívají se při žaludečních poruchách i nechutenství. Listy působí na močový systém diureticky a pomáhají odstraňovat toxiny z těla. Pampeliška také obsahuje velké množství draslíku, který průběžně ztrácíme močením, není však vhodné užívat ji v těhotenství.

Ze smetánek užíváme:

  • kořen - sbíráme v březnu a dubnu ještě před rozkvětem rostliny - po usušení, upražení a rozemletí lze získat hořkou „pampeliškovou mouku“ používající se jako náhražka za kávu
  • listy - od května do září - používáme je kulinářsky do bylinkových salátů podobně jako špenát
  • květy - trháme v květnu a červnu - smetánky patří k významným včelařským rostlinám, a naštěstí jich u nás roste hojnost; z květů lze připravit zlatavý med / sirup a to zatepla svařením s cukrem a citronem, nebo zastudena vylouhováním v cukru; vyrábí se z nich víno a také léčivé masti na pokožku

Na láhev o objemu 1,5 l si připravte

  • 90 květů pampelišek z čisté louky
  • 2-3 lžičky mletého kardamomu
  • 1 100 - 1 200 g krupicového cukru
  • 4 sklenice se šroubovacím / klipovým uzávěrem nebo 1 velkou

1. Láhev umyjte, vypařte horkou vodou a nechte uschnout. Pampelišky natrhejte po ránu ve slunci, kdy jsou dokonale rozvité, najděte si místo daleko od silnice a znečištěného prostředí. Budete potřebovat pouze hlavičky bez stonků.

2. Květy rozložte na stůl na arch pečicího papíru a nechte vylézt malé broučky. Netřepejte s květy a nenamáčejte je, aby si zachovaly pyl. Pak do sklenic navrstvěte cukr, rozložte část květů, posypejte kardamomem, a to vše opakujte, až sklenice zaplníte. Ukončete vrstvou cukru.

3. Sklenice postavte na slunné místo (ne přímo na slunce) na okně a nechte cukr rozpouštět. Reakci uvidíte už druhý den. Rozpuštění cukru trvá dlouho, záleží na velikosti sklenic. Čtvrtlitrové sklenice se zaplní sirupem nejdříve po 7-8 týdnech.

4. Nakonec sirup přeceďte přes pláténko a naplňte jimi malé sklenice. Pevně je uzavřete, ponechejte je v chladničce a načněte vždy jen jednu. 

POZN.: Pokud máte postup vyzkoušený a vyrábíte sirupu hodně, doporučuje se obsah sklenic pro dlouhodobé uskladnění krátce sterilovat.

Tento pokus zkouším poprvé. Znám nakládání jitrocelových listů do cukru a vím, že to funguje znamenitě. Snad mi odpustíte, že nakládání pampelišek zde uvidíte takříkajíc v přímém přenosu a tak se přidejte všichni, kdo se nebojíte výsledku :o) Pampeliškový med / sirup vznikne totiž nejdříve za 2 - 3 měsíce, takže způsob nakládání bych vám letos už ukázat nemohla. V okamžiku, kdy budu znát výsledek, budou pampelišky tytam. 

TIP: Do sirupu přidávám mletý kardamom, kterému straním velice často a ráda. Kardamom patří k zázvorovitým rostlinám a koupit ho můžete ve formě tobolek obsahujících 12-18 vonných semen, která pak rozdrtíte, nebo si pořiďte malé množství kardamomu mletého, protože ten na vzduchu rychle ztrácí vůni i chuť. Kardamom patří k jednomu z nejpoužívanějších koření a dochucuje se jím například turecká káva.

Do sklenice navrstvěte nejprve cukr (ideálně pomůže široký trychtýř na zavařeniny) a pak jej prokládejte porcí pampeliškových květů, které lehce smáčkněte. Jsou jak pápěří, vejde se jich tam dost. Květy vždy poprašte kardamomem a vrstvení uzavřete cukrem. Pak sklenici dobře zašroubujte, izolujte gumičkou nebo zaklapněte klipovým uzávěrem. K nakládání jsem zvolila tuto italskou sklenici (naleznete ji na e-shopu) o objemu 1,5 l. Nevím, zda jsem udělala dobře, protože je možná výhodnější pracovat s malými sklenicemi, aby rozpouštění menšího objemu cukru bylo rychlejší. Je fakt, že jitrocel se nakládá většinou do litrovek, tak uvidíme.

Je naloženo, sluníčko momentálně svítí každé ráno, a sklenici na kuchyňském parapetu pěkně sekunduje odložený romantický polštář. Tento povlak s názvem Léto naleznete na e-shopu, a v galerii pod článkem objevíte další inspiraci, v níž nechybí slunečné odstíny inspirované rozkvetlou přírodou.

Hned druhý den bylo vidět, že se ve sklenici něco děje. Objevily se kapky a po týdnu už se vrchní krusta cukru propadla dovnitř. O výsledku vás budu samozřejmě informovat!

PLUS 5 MĚSÍCŮ

Čas pořádně poskočil. Během této doby putovala sklenice za sluncem - téměř každý den, dokonce se letnila na chalupě. Teď už se potvrzuje mé tušení, že jsem měla nakládat do malých sklenic, kde se tenčí vrstvy cukru lépe provlhčují. Momentální stav dokumentuje 10cm úbytek vrstvy cukru shora a vysokou vrstvu kapalnícího cukru na dně sklenice:

PLUS 7 MĚSÍCŮ - obr. 1

Finále mého medu skončilo následovně - ztroskotalo na mé netrpělivosti a nedostatku zkušenosti, ale med je chutí i konzistencí výborný. Abychom se ho na zimu dočkali, rozhodla jsem se láhev otevřít, její obsah přesunout do vodní lázně a pomaloučku rozpustit. Nejprve mě překvapila silná vůně medu - mohu-li posoudit - nádherná vůně shodná s opravdovým medem. Velká porce kapalnícího medu byla hustá a slibná. Když mírně povolila, hustý med jsem nahrubo propasírovala:

PLUS 7 MĚSÍCŮ - obr. 2

Zbytky okvětí jsem zachytila při druhém cezení přes jemné sítko. Výsledkem je hustý voňavý med. I když jsem popřela zásadu - nechat při zpracování promluvit pouze přírodu bez zásahu lidské ruky, získala jsem aromatičtější a hustší med, než se mi kdy podařilo docílit při známém postupu na sporáku. Na jaře to zkusím znovu s malými skleničkami:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.