VEPŘOVÉ PELMENĚ KROK ZA KROKEM

Plněné těstoviny máme většinou spojené s Itálií a jejich tortelinami, v různým obměnách je ale zná velký kus Evropy i světa. V Polsku to jsou pirožky, ve východní Evropě pelmeně a vareniky.

Plněné těstoviny patří i do české kuchyně, byť u nás se dělávaly plněné spíš nasladko. Polské pirožky jsou podobné východoevropským varenikům – plní se šťouchanými bramborami či houbami nebo taky obojím, Poláci svoje pierogy milují a plní je vším možným včetně sladkých náplní v podobě tvarohu a povidel dodnes, co rodina, to recept. Balí se obvykle jako malé taštičky a i v českých obchodech na ně koupíte různě velká tvořítka, já jedním takovým větším dělám i tyhle dalamánkové kapsy.

Pelmeně tvarem vypadají jako zmiňované italské tortellini a jsou typické pro východoevropskou kuchyni, vaří se na Ukrajině, v Rusku i třeba v Bulharsku, Moldavsku, kavkazských zemích a jejich obdoba se dělá i v Číně a Koree. Prapůvodně ale pochází z dalekého Uralu, od národa Udmurtů. Název pelmeně je vlastně zkomolenina udmurtského peľnjaň (пельняань), což znamená „chléb ve tvaru ucha“. Nebo to aspoň tvrdí wikipedie. Teď ale nechme zeměpis a etymologii stranou a pojďme si je uvařit.

Ruční výroba je pracná, ale s těmi z obchodu se absolutně nedají srovnat. Když do ruky dostanete trochu cviku, půjde vám to pak už rychle a ideální je připravit si je do zásoby do mrazáku. Tam je budete mít vždy po ruce jako neodolatelně dobrou, chutnou a výživnou večeři hotovou za pár minut.