LŽIČKOVÉ KOBLÍŽKY S PRACHARANDOU

PROSTŘEDKY PRO ZDRAVÍ I VAŠI KRÁSU
20.3.2019
KUŘE S OLIVAMI + MULTIFUNKČNÍ HRNEC I
25.3.2019

Rady, jak nahradit cukr, dnes najdete na každém kroku. Chemicky vyrobené náhražky ale vynechejte, a raději vyzkoušejte zcela přírodní cestu. Je trošku trnitá, ale stojí za to...

Tentokrát jsem zabrousila do minulosti. Všichni, kdo máte rádi češtinu, si smlsnete na pěkném slůvku pracharanda. A pokud si pracharandu - čili sypání ze sušených mletých hrušek (které naše prapraprababičky používaly jako sladidlo) vyrobíte, pak si smlsnete doopravdy. Aby bylo jasné, kam všude můžete pracharandu nasypat, přidala jsem ještě recept na tvarohové koblížky, které tvaruji obyčejnou lžičkou a tak nedají vůbec žádnou práci. Prostě, když dostanete chuť, jsou na stole jedna dvě. To ovšem pro pracharandu neplatí.

Když jsem pátrala po historii tohoto domácího přípravku, byla jsem překvapená, že pracharanda se nejen prodává (v různých bio obchůdcích za nemalou cenu, nicméně chápu), a že například jedna z českých farem pracharandu vyrábějící, už dlouho nepřijímá objednávky, protože má tolik stálých odběratelů, že další poptávku nepokryjí. Je sympatické, že si v dnešní době lidé předávají kvásek i zkušenosti s ním, pečou chleba, klíčí semena a moří se doma s náhražkou cukru.

Říkám sice moří - protože příprava je poněkud zdlouhavá, ovšem s elektrickými pomocníky, které máte běžně v domácnosti, to ve skutečnosti není žádná práce. Pro začátek musíte nejprve nasušit hrušky (sušičky naleznete ZDE). A to tak důkladně, že budou jak kramfleky, řekl by můj děda narozený před koncem 19. století. Ten určitě pracharandu znal. Pokud v hruškách zůstane šťáva, pak z nich rozhodně prášek nenamelete, neutlučete ani nenastrouháte. Když jsem však nakonec zasypávala první várku horkých koblížků, byla jsem náležitě pyšná, že jsem zvítězila. Pracharandy mám několik sklenic ve spíži a pořadí jídel, na něž se snese, mi stoprocentně přidají nějaké to kilo, ač vzorně nahradím sladidlo :o)

Mimochodem - pod článkem naleznete přehlídku nových zajímavých kořenek, pokud byste potřebovali zpřehlednit svou práci v kuchyni.

Příprava: 20 minut + smažení * Získáte: 35-40 ks koblížků

Koblížky

  • 250 g plnotučného tvarohu
  • 3 vejce, velikosti M
  • 2 vanilkové cukry
  • 250 g polohrubé mouky
  • ½ lžičky soli
  • 1 lžička prášku do pečiva, bio
  • citronová kůra z ½ citronu, bio, jemně nastrouhaná
  • 3 lžíce mléka
  • 3 lžíce rumu
  • slunečnicový olej na smažení

1. Tvaroh ušlehejte s vejci, pak přidejte cukry, mouku se solí a práškem do pečiva. Vše dobře promíchejte a nakonec přidejte citronovou kůru a tekutiny. Vznikne středně husté těsto, pokud byl tvaroh řidší, pak přidejte trochu mouky navíc.

2. Z těsta postupně vykrajujte lžičkou porce těsta a vkládejte je do kastrolu s vyšší vrstvou rozehřátého oleje. Těsto se samo vytvaruje do tvaru koblížků.

3. Osmažte je ze všech stran a odkládejte je na vrstvu papírových ubrousků, aby se zbavily přebytečného tuku. Ještě teplé koblížky obalujte v cukru nebo sypejte pracharandou.

Pracharanda

Libovolné množství hrušek nakrájejte na plátky vysoké asi 3 mm a usušte je:

  • v troubě - nejprve při teplotě 60 °C 5 hodin, pak při teplotě 70°C do úplného vysušení
  • v sušičce při teplotě 70 °C asi 10 hodin

Je vhodné nesušit v kuse, ale nechat hrušky po pár hodinách vychladnout a postup zopakovat. Práce se rozloží do několika dní, ale nevyžaduje větší spolupráci. Nakonec jsou hrušky vysušené, ale stále stále jakoby gumové. Těsně před drcením je rozložte na pečicí papír asi na 15 minut do trouby při teplotě 100 °C. Nechte je vychladnout a postup ještě jednou zopakujte. Po druhém vychladnutí by měly být plátky hrušek absolutně tvrdé a suché, tedy schopné rozmixování. Pro získání práškové pracharandy prosijte hrušky přes hrubší síto. Jemnou pracharandu ihned spotřebujte a zbytek uskladněte v tmavé, hermeticky uzavřené nádobě v chladu.

Sušení hrušek zvládne trouba i sušička bez problémů. Jen to dlouho trvá. Jedinou výhodou je to, že kromě občasného prohrábnutí obsahu nic dalšího dělat nemusíte. Pokud si děláte hruškové křížaly, jejich ideální konzistence je měkká, také plátky se krájí vyšší. Věděla jsem, že při přípravě na pracharandu mám sušit slabé plátky, ale i tak jsem je nedokázala zcela zbavit šťávy. Ve výsledku s nimi nešlo dělat vůbec nic, natož strouhat. Poradím vám naprosto spolehlivý trik - před rozmixováním křížaly krátkodobě prohřejte v troubě, jak uvádím v receptu. Prášek pak stoprocentně bude...

... tak tady je kýžený výsledek. Hrušky jsem rozmixovala v chopperu zcela bez potíží, vznikla krásně hrubá pracharanda  (v cedníku vpravo), která je ideální na posypání ovocných knedlíků, na výrobu drobenky a dnes novodobě do müsli. Když ji ale prosejete, oddělí se jemný prášek, který nahradí cukr na buchtách a smažených koblížcích. Pracharanda je opravdu sladká, byť byste pracovali s málo vyzrálým ovocem a má nádherně koncentrovanou chuť hrušek. Uchovávejte ji v hermeticky uzavřené nádobě. Rozemleté hrušky jsou tak sladké, že by se pracharanda na vzduchu okamžitě zvlhčila a slepila.

  • Dříve se pracharanda uchovávala v kameninových hrncích. Protože svou chutí připomíná skořici, často se do směsi přidávala tlučená společně s cukrem, aby bylo sypání víc.
  • Hrušky na sušení musejí být zralé a tvrdé. V obchodech nyní naleznete mnoho dobrých odrůd.
  • Pracharanda se používala podobně jako nastrouhaný perník - na posyp škubánků, lívanců nebo ovocných knedlíků, povařená s mlékem a s přísadou máku nebo povidel se dávala jako plnidlo do buchet.
  • Pokud pracharandu zalijete horkou vodou, pochutnáte si na dobrém ovocném čaji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.