Vítejte u decoDoma!
Přihlaste se k odběru novinek
získáte pravidelnou dávku vyzkoušených receptů, fungujících návodů a inspirace na zútulnění vašeho domova.
Odběr můžete odhlásit v každé zprávě nebo telefonicky na zákaznickém oddělení.
Stylové prostředí restaurací nás často láká na nejrůznější lahůdky, které připravovali naši předkové. Pojďme si některé z nich uvařit a upéct doma.
Pokud se okamžitě zasníte nad představou pečených kachniček, kouřících kaldounů a dvojctihodných koláčků, musím říct, že se mi to stává také. K nastupujícímu podzimku to tak nějak patří. Mohlo by se zdát, že staročeská kuchyně byla pořádně vydatná, ale ne vždy je to pravda. Patřily do ní luštěniny, kroupy, med, kysané zelí, sušené ovoce do omáček i sladkostí a mnoho dalšího. Především to byly zdravé suroviny, které se v naší zemi daly vypěstovat a sklidit. Jídelníček utvářela potřeba vše dokonale zužitkovat do posledního drobečku. Vaření předchzelo pečlivé plánování, které mělo logiku a návaznost.
Dnes jsme v plánování jídelníčku pružnější - zaběhneme si do obchodu pro cokoli, na co nám právě přijde chuť, i když pak riskujeme, že se nám doma v lednici ledacos zkazí, a staročeskou kuchyni považujeme za pracnou a náročnou na čas. Samozřejmě ji lze ponechat zkušenějším kuchařům a čas od času si dopřát některou ze specialit v dobré restauraci. Ale na druhé straně stojí za to ochutnávat jídla regionů v nichž se právě nacházíme, a shromažďovat recepty, které, myslím, nikdy nezaniknou. Mnohé jsou překvapivě jednoduché, a donutily mě šetřit jídlem - a plánovat. O tom už byla řeč. V každém případě platí, že dobré jídlo je jen to, které připravujeme s láskou a úctou k surovinám.
Ještě jedna věc patří k tomuto vaření, a to je řádný kuchyňský fundus obsahující litinové nádobí, nesmrtelné smalty, kameninové pekáče, dřevěné vály apod., zkrátka výbavu, která sice léty získala novější design, ale nikdy nepřestala vycházet ze zkušeností minulých generací. Když si dáte lívance nebo poctivé kynuté buchty s kávou z malovaného hrníčku, budete i v našem století v sedmém nebi. Mnoho nádobí a hezkých kuchyňských předmětů naleznete na našem e-shopu.
Řeknu hodně málo - brambory, česnek, škvarky, sádlo mák... už jste dostali chuť na staročeskou bramborovou buchtu? Krajově se jí říká všelijak, ale chutnat vám bude znamenitě. Nečekejte žádné těžké jídlo, i když se z hlediska současné zdravé výživy skládá z velice vydatných surovin. Kucmoch neboli bác je díky droždí nadýchaný a díky majoránce voňavý, a během pečení vyběhne a zaplní celý pekáč až po okraj. Pořiďte si pořádný, zahálet v zimě určitě nebude.
Klevelu - tedy rozvařené ovoce s cukrem, zastříknuté buď octem nebo rumem, můžete připravit z kteréhokoli ovoce. Pokaždé bude skvělá na lívance, placky, do buchet i k jogurtu. Tradiční švestkovou klevelu vyzkoušejte právě teď, protože je čas slív, blum a sladkých švestek. Jsou plné zdraví, a tak všechno ovoce, co nestihnete spotřebovat čerstvé, uložte na zimu. Vyplatí se to.
Na Slovensku i na Moravě patří bramborové placky k národnímu kulinářskému zlatu. Zatímco v prvém případě se spíše mastí husím sádlem a konzumují naslano, v případě druhém se mažou povidly a sypou mákem a cukrem. Stojí zato ochutnat obě varianty. Především je třeba zvládnout rituál příprav těsta a pak už jde vše jak na drátku. Jednak těsto řídne, a pak vás budou popohánět přísedící strávníci. Placek je třeba upéct úctyhodný kopec. Musí být tenoučké, až šustí, a nejlépe upečené nasucho na rozpálené plotně.
Sladké sypání, které jsem zvolila pro úvodní fotografii, se nazývá pracharanda. Spousta staročeských pokrmů a přípravků má nádherné názvy, a tento je již opravdu zapomenutý. Stejně jako produkt, který představuje. Jedná se o sušené a nadrcené hrušky, které fungovaly jako perfektní sladidlo. Veškeré vyzrálé ovoce obsahuje cukr a ten se sušením zkoncentruje a zvýrazní chuť (určitě znáte sladkost hruškových křížal). Pracharandou si posypejte švestkové knedlíky nebo si usmažte tvarohové mini koblížky, které vytvářím jen pomocí lžičky, a jsou raz dva hotové. Ke všem receptům se proklikněte obrázky.
Pravé české cihličky se plnily pravými švestkami. Sladkými a obsahujícími méně šťávy, takže těsto nerozmáčely. Já vám na obrázku i v receptu nabízím klasické plněné buchty se dvěma náplněmi, které jsou tučnější a nadýchanější. Cihličky měly pěkně rovný povrch - odtud pochází jejich připodobnění, aby se na nich uchytil omastek a cukr. Patřily k běžnému bezmasému obědu, takže měly za úkol zasytit a dodat energii. Plochý povrch dostaly buchty tím, že po upečení se z pekáče začerstva vyklopily na čistou utěrku a nechaly se tak vystydnout. Normální buchta (viz obr.) v troubě nakyne a nafoukne se, a tím se i zvedne od náplně. Převrácená cihlička se s ní pěkně spojí. Můžete to vyzkoušet!