Vítejte u decoDoma!
Přihlaste se k odběru novinek
získáte pravidelnou dávku vyzkoušených receptů, fungujících návodů a inspirace na zútulnění vašeho domova.
Odběr můžete odhlásit v každé zprávě nebo telefonicky na zákaznickém oddělení.
Vítejte u decoDoma!
Přihlaste se k odběru novinek
získáte pravidelnou dávku vyzkoušených receptů, fungujících návodů a inspirace na zútulnění vašeho domova.
Odběr můžete odhlásit v každé zprávě nebo telefonicky na zákaznickém oddělení.
Na mnoha místech levandule stále kouká ze zahrádek. Je čas na křehké sušenky, k jejichž pečení budete potřebovat amonium.
Pečení sušenek u mě patří kupodivu k letním záležitostem. Střídám všehovšudy 4-5 receptů, protože zbytek zázraků si pořádně užiji o Vánocích. Teď na svátky nebudu upozorňovat (i když redakčně a na e-shopu už v nich dávno jedeme) a raději si užívejte letní sluníčko, jak jen to jde.
Sušenky peču v létě celkem ochotně, protože občas je chuť na něco dobrého a to je pak prima mít sušenky schované v pěkné skleněné dóze až přijde a) neodbytná chuť, b) návštěva (ale ta vám je zaručeně sní) a v nejlepším případě za c) jede se na výlet. To je ta nejsympatičtější varianta, které můžete v podvečer věnovat hodinku času.
Tyto levandulové sušenky jsou křehké a křupavé, a nikdy nevím, zda jsou lepší v den upečení nebo když se druhý den trošku rozleží. Jejich křehkost spočívá v použití amonia - cukrářského droždí, které se v domácích kuchyních příliš neužívá. I já mám na něm postavených jen pár receptů, ale všechny jsou skvělé. Vzpomínám na nedostižné řezy mé maminky, jejichž pečení nás v dětství vyhánělo na dvůr, protože jsme svorně nenáviděli čpavkový odér vycházející z trouby. Že se peče s amoniem, totiž váš nos pozná, ale nebojte se, tyhle sušenky vás z domácnosti nevypudí.
Protože sušenky obsahují sušenou levanduli a ještě je nakonec pořádně poprášíte levandulovým cukrem, odměna bude voňavá a příjemná. Jen si na ně pořiďte pěkné skleněné dózy (máme je na e-shopu v sadách po 3 ks), které dobře těsní a sušenky uchovají ve skvělé kondici, dokud se na ně nevrhnete.
Co je amonium?
Hydrogenuhličitan amonný, neboli srozumitelněji cukrářské droždí, má vzhled bílého prášku, který se používá jako kypřidlo do těsta, podobně jako prášek do pečiva nebo jedlá soda. Těsto ale nakypří lépe, a proto se amonium používá do nízkých těst (např. na zázvorky a perníčky) a do žloutkových těst na rakvičky apod., která mají hodně vyběhnout. Při pečení se amonium změní v plyn, výrazně kypřící těsto; jak si prudce razí cestu ven, zanechá za sebou trhlinky. Povrch upečených sušenek nebo řezů je pak porézní.
Jak cukrářské droždí zpracovat?
Těsto, které si s cukrářským droždím připravíte, je okamžitě vhodné k tvarování a pečení, ale pokud ho potřebujete odložit, pak ho vždy uchovávejte v chladničce. Také při přípravě těsta dbejte na to, aby i ostatní suroviny byly chladné. Cukrářské droždí vždy smíchejte s moukou (také ho rozmíchávám s vychlazenou tekutinou). Syrové těsto neochutnávejte! Při pečení ucítíte zápach po čpavku, ale při malých množstvích není nijak úporný. Přesto po otevření trouby páry nevdechujte.
Pečivo s amoniem je výrazně křehké a má výbornou chuť. Vlastníte-li některou ze skandinávských kuchařek, pak v ní naleznete řadu receptů, kde je použité. Pokud ho budete chtít nahradit kypřicím práškem, konečný produkt nikdy nebude tak vzdušný a lehký jako při pečení podle původní receptury.
Kde ho koupíte?
Kupuji ho v drogerii Teta, jinak cukrářské droždí seženete ve všech prodejnách pro cukráře (Ozdobdort, Svetcukraru apod.). Stojí pár korun.
Jak kypřidlo uchovat?
Vlivem rozkladu na oxid uhličitý, vodu a amoniak dochází k přirozenému úbytku hmotnosti obsahu sáčku, a proto nepoužitý zbytek skladujte v suchu a na nejchladnějším místě. Po otevření sáčku přesypejte amonium do sklenice a těsně uzavřete plastovým víčkem.
Příprava: 45 minut + pečení * Získáte: 45 ks sušenek
1. Změklé máslo dejte do robotu a utřete s cukrem a 2 lžičkami levandulového cukru, až vznikne světlající krém. Přidejte rum a třete do bělavé pěny.
2. Do misky prosejte mouku, přidejte mandle a amonium, vše smíchejte a přidejte k základu, pak ještě pomerančovou kůru a levanduli. Vznikne hebké a hladké těsto, které ve fólii přesuňte do chladničky, než si nachystáte ostatní.
3. Troubu vyhřejte na 175 °C (nedělám to dříve, abych těsto nezpracovávala v horku) a připravte si plech opatřený pečicím papírem. Když je trouba nahřátá, vyndejte část těsta a vytvořte kuličky, asi o průměru 3 cm. Při pečení se samy roztečou do tvaru sušenek, takže nechte prostor kolem.
4. Pečte 15 minut, pak 5 minut při teplotě 165 °C. Troubu neotvírejte!
Hotové sušenky nechte vychladnout a uložte je do dózy s víčkem. Před podáním je pocukrujte levandulovým cukrem.
Před přípravou těsta se vyplatí všechny suroviny navážit, namlít atd., a vložit je na chvíli do chladničky. To proto, aby v horké kuchyni nezačalo pracovat amonium dříve, než potřebujete - jeho cíl je trouba. Na odměření lžičkových a lžícových měr doporučuji, jako vždy, pořízení šikovných odměrek.
Vlevo v dózičce mám zpracovaný levandulový cukr. Jeho výrobu naleznete ZDE. Protože levandule obarví bílý cukr do šeda, říkáme sušenkám doma láskyplně ‚zaprášené’.
Hebké a vláčné těsto nevyprodukuje nic jiného, než sušenky, jaké si přejete mít. Amonium začne pracovat v troubě, kterou při pečení neotvírejte. Jen okénkem uvidíte, jak se kuličky spořádaně tvarují do stejnoměrně velkých sušenek a jejich povrch praská vlivem unikajícího plynu. To je ten okamžik, kdy trochu ucítíte čpavek. Ale v těstě je ho tak málo, že si mimo kuchyň ani nevšimnete. Přesto otevřete okno a páry nevdechujte. Hotové sušenky nechte vychladnout a pak už jen zbývá zahrnout je cukrem s levandulí.
Chuť sušenek vám nepopíši. Jsou skvělé a musíte je vyzkoušet. Za vše mluví jen to, že se v dóze nikdy neohřejí, byť by byla sebekrásnější. Tyto skleněné dózy s levandulí mají perfektně těsnicí víčka, takže dobře vyhovují tomu, aby se v nich všechny ingredience dokonale propletly.
